Zeptali jsme se zkušených obytkářů, co neobvyklého už někdy dělali za jízdy a vědí, že se to nemá. A přiznáme se, že některé odpovědi nás mírně šokovaly i pobavily. Tohle rozhodně neberte jako návod, je to ukázka spíše naší nezodpovědnosti.
Cestování v obytném autě je pohodlné a velmi často svádí k dělání věcí, za které by vás nikdo nepochválil. S „bytem“ za zády spolujezdec často propadne dojmu, že se může chovat jako ve vlaku, tedy chodit sem a tam, sedět, či ležet. Ne, během jízdy se má sedět a být připoután. „Bydlet“, se má až po zastavení. Většina přestupků souvisí s pohybem v autě za jízdy. Spolujezdec běžně pendluje mezi řidičskou kabinou a prostorem pro bydlení. Uklidňuje děti sedící vzadu v sedačkách, podává různé předměty. „Vaříme kávu, připravujeme jídlo, myjeme nádobí, spíme v posteli, sedíme na WC, a hlavně se za to nestydíme, ačkoliv se to za jízdy dělat nemá,“ shrnul nejčastější prohřešky čtenář Marek. Ono stokrát se nic nestane, ale pak to může skončit katastrofou.
Šlofík za jízdy
Dlouhodobé sezení páteři neprospívá a spát v sedě nejde každému. Postel za zády často svádí k tomu odpoutat se a jít se na chvilku natáhnout. V noci nechat spát na postelích děti, a přitom se přesunout o stovky kilometrů jinam. Mně se jednou po tahu zvedl partner a vylezl do alkovny, že se musí natáhnout. Spal tam asi tři hodiny. Měli jsme štěstí a nic se nestalo a ani policisté nás nezastavili. V zahraničí už totiž běžně policisté disponují termokamerou, a dokážou tento přestupek odhalit a následně i pokutovat.
Nohy na palubní desce
Oblíbený prohřešek spolujezdců a nejen těch v obytných autech. Natáhnout si nohy, je ták pohodlné. Jak to může skončit, je nejlépe vidět na rentgenovém snímku. Pokud máte v autě airbag, a ten při nehodě vystřelí, budete mít nohy zpřerážené. Airbag klidně vystřelí rychlostí 160 až 300 kilometrů v hodině. „Když přitom máte nohy na palubní desce, airbag vám pošle kolena skrz vaše oční důlky“ šíří se popisek rentgenu na sociálních sítích.
Samo o sobě toto není podle českých pravidel silničního provozu přestupkem. Pokud by to však řidiči bránilo jakkoliv ve výhledu, už to může policie pokutovat.
WC hned za zády
Především rodiče malých dětí, které se zrovna zbavují plenek si často libují, že nemusí stavět na každém rohu. Dítě zahlásí, že potřebuje, odpočívadlo není v dohledu, spolujezdec se zvedne a s dítětem dojde i na dálnici na toaletu. Je to pohodlné a nenarušuje to plynulost jízdy, ale. Cestující během jízdy musí být připoutáni bezpečnostními pásy. Stačí rychlá brzda a všechny nepřipoutané předměty jsou katapultovány dopředu. Když máte štěstí, skončí to jen modřinami a leknutím, ale taky to může skončit tragicky.
Svačinka za jízdy
„Dal bych si něco k jídlu,“ hlásí často můj řidič. Do osobního auta běžně chystám jednohubky (nakrájené ovoce, zeleninu, palačinkové šneky, kousky buchty…). Dělám to i do obytného auta, ale občas si to taky usnadním. Mám přece za zády ledničku a spíž. To za jízdy zvládnu. Můj postup je většinou, připravit si všechny suroviny na zem a pak si k tomu sednout (snížit těžiště) a připravit jídlo. Většinou jde jen o namazání chleba, okrájení jablka, ale jednou jsem to prostě chtěla zkusit a udělala jsem zapečené toasty. Trvalo to sice delší dobu, ale čerstvé toasty jsou prostě lepší. Často v odpovědích zaznělo, že si třeba za jízdy i uvaří kafe. Jsou však experti, tedy spíše expertky, které za pomalého popojíždění v koloně běžně zvládnou uvařit oběd. Odhlédneme od toho, že podle předpisů by měl být přívod plynu za jízdy vypnut, bála bych se manipulace s otevřeným ohněm i toho, že jídlo spadne či se nějak zraním – a opaření se by byl ten nejmenší problém.
Pes navolno
„Někdy nám vedle řidiče sedí mega pes a kontroluje jízdu z okna,“ napsala Gábina. Přitom zvířata by se v jakémkoliv vozidle měla přepravovat v pevné schránce nebo alespoň připoutaná. Pejskaři mezi námi často obětují část garáže a upraví ji na kotec. To je rozhodně bezpečnější než nechat zvíře pobíhat v autě za jízdy.
Úklid
„Moje žena se dala cestou do Pompejí do úklidu. Začala umývat zrcadla, dveře a pak šla na okna,“ napsal Martin. „Většinou, když už se vracíme domů, tak po cestě poklízím, abych to nemusela dělat doma,“ napsala Petra. „Než dojedeme domů mám sbaleno a uklizeno,“ doplnila ji Leona. Iveta se přidala s tím, že jednou v koloně povlékala deky. Zdá se, že ženy v řadách karavanistů jsou pořádkumilovné.
Opravy a údržba
Párkrát jsem za jízdy zjistila nezajištěné skříňky, které se otevřely, tak jsem je šla zavřít. Občas jsme před jízdou zapomněli zkontrolovat zajištění oken, tak to jsem upravila nebo jsem při rozjíždění zavírala střešní okno, aby neuletělo, ale na nic většího bych si netroufla. „Opravovala jsem střešní okno, začalo mlátit a nebylo kde zastavit, nechtěli jsme ho ztratit, tak jsem se do toho dala. Byla jsem ráda za tolik věcí, které s sebou vozíme „navíc.“ Ale myslela jsem si že už nikdy nedám ruce nahoru,“ napsala Luky Lu. Je fakt, že nám takhle teda jedno nezajištěné okno z obytného auta uletělo.
Zajímají vás podobná témata? Přidejte se do naší facebookové skupiny Cestujeme udržitelně s Campiri a sdílejte tipy s ostatními karavanisty.
